Jarní deprese

Upozorňuji, že pojem deprese používám pro zjednodušení a nemám na mysli závažnou poruchu, která vyžaduje odbornou léčbu. Spíše se jedná o jakýsi smutek v duši neboli starou známou jarní únavu, i když ani tu není radno podceňovat nebo zlehčovat.

Někomu by se mohlo zdát, co že je to za nesmysl, ta jarní deprese. Psychicky náročný bývá podzim, kdy se zkracují dny, blíží se zima, slunce slábne

a jeho plnost je v nedohlednu. Ale z vlastní zkušenosti vím, že každý jsme náchylní na depresi v jiném ročním období. Já jsem nejvíce depresí zažívala od jara do vrcholu léta. Léto bylo ale ještě horší. S jarem jsem vždy pociťovala jakousi naději ve vzduchu, příliv energie, ovšem s létem nesnesitelnou stagnaci, nepohodlné horko neumožňující mi aktivitu a produktivitu. Jaké jsou příčiny deprese z pohledu astrologie? Důvody jsou určitě různé, jak na tuto problematiku nahlížet.

Ve smyslu depresí bych se podívala na to, kde stojí naše sluníčko v horoskopu, jakožto zdroj naší energie a kde naše Luna, čili naše potřeby. Protože pokud jste se narodili na podzim, dá se očekávat, že v listopadu a dalších podzimních měsících, vám bude jako rybě ve vodě. Ovšem v opozičním postavení slunce, tedy na jaře, tomu bude přesně naopak. Jako když z vrcholně komfortního prostředí scházíte k tomu nejméně konfortnímu (tedy do opozice). Pocitově se podmínky zhoršují. Ale když z oné “deprese” jdeme opět k vrcholu, podmínky se pocitově zlepšují s pozitivní vyhlídkou blížícího se pohodlí.

Tato úvaha by mohla posloužit jako náhled na svůj průběh roku. Když to přirovnám k lunárnímu cyklu, ale i jakémukoli jinému cyklu, každý jedinec je v průběhu roku na svém vrcholu, což je okolo narozenin, ale také na svém pomyslném minimu, tedy zhruba půl roku po narozeninách.

Ovšem co to reálně znamená? Co dělat, když jsme na vrcholu nebo na nejnižším bodě? Na vrcholu máme nejvíce energie a chuti naplňovat kvality znamení, kde se naše Slunce nachází. Tedy v mém případě kozorožském, od podzimu se připravuji na svůj pracovní vrchol, který v mém případě nastává v lednu. Ještě do jara pociťuji chuť tvořit, ale už nastává spíše období setrvačnosti, které se pomalu překlápí do léta a opozičního znamení Raka, kdy nejsem v červenci schopna tvořit a produkovat nic, resp. naprosté minimum. Obvykle se odrazím ode dna koncem července, kdy začnou přicházet nápady a v září opět nabírám tvůrčího ducha, který je velmi posílen na podzim.

Do jaké míry se rozvinou deprese, velmi záleží s naplňováním kvalit naší Luny, našich potřeb. Je to taková bazální základna. Pokud v životě naplňujeme své potřeby, nepadáme v období dna tak hluboko. A stejně i naopak. 

S naplňováním potřeb souvisí také naše radost. Co nám dělá radost? Kde a co jsou zdroje naší radosti? Máme v životě prostor pro to, abychom si dělali radost? To jsou otázky, jejichž odpovědi zvyšují bazální základnu pro to, abychom nepadali tak hluboko, když přijde ta méně oblíbená část roku. Tam je potřeba se ještě více naladit na vlnu svých radostí a potřeb, které nás vyživují zevnitř. To je to, co někdy opomíjíme. Třeba na úkor druhých. Tyto nádrže naší radosti nahlížím přes postavení planety Venuše.

Takže když se deprese dostaví, zeptejme se sami sebe, co nám skutečně chybí.

Jelikož se jedná o období, kdy se nám nejhůře vyvíjí aktivita a o produktivitě také není valná řeč, je dobré zaměřit se právě na toto téma. Co je totiž nejjednodušší, je podívat se okolo sebe. Jak utváříme prostor, v kterém žijeme a co nám vadí nebo již nevyhovuje. Tam je dobré začít. Něco přerovnat, vyhodit, vytřídit, umýt, uklidit nebo přestěhovat nábytek! To jsou malé, a přitom tak důležité změny, které vám mohou pomoci nastolit jak dobrý pocit, tak přinést úlevu, lehkost, prostor dýchat, ale i více světla a radosti a pozitivního myšlení. Zde se vyplatí přemoci svou pasivitu a nechuť!  

Navíc jakýkoli prostor, který uvolníte nebo vytvoříte, přinese možnost pro nové. Toto funguje zrcadlově, protože platí: Jak uvnitř, tak venku. Tedy jak venku, tak i uvnitř. Stav našeho vnějšího prostředí je závislý na stavu naší duše, stejně tak jako naše duše je závislá na vnějším prostředí. 

Pro příklad uvedu následující.

Člověk, který okolo sebe kumuluje velké množství věcí, se jimi doslova zahlcuje a ohraničuje vůči vnějšímu světu. Z nějakého důvodu se jeho duše potřebuje chránit, ale zároveň si člověk vytváří bariéry, které zahlcují jeho a současně i životní prostor. Potom nelze být ve spojení s životem a tedy ani se svou zabarikádovanou duší. Nelze v tomto být ani spokojený, ani šťastný, energie neproudí, nemají kudy.

Když to shrnu, buďme si vědomi, kdy pro nás nastávají slabší období v roce a buďme na ně připraveni tím, že budeme mít klidně někde na viditelném místě napsáno či namalováno, co nám dělá radost, abychom na to nezapomněli, až to budeme nejvíce potřebovat. Inspirovat se můžete obrázkem, který je autentický a tuto koláž vytvořila má drahá tetinka, aby měla své radosti pohromadě na očích.

Příjemné jaro všem,

Veronika